Upravit stránku

Malé množství bělavého hlenovitého výtoku z pochvy je fyziologické a nemusí být známkou nějaké nemoci. Spíše se jedná o reakci na hormonální změny během menstruačního cyklu ženy a nejhojnější je v období ovulace (plodných dnů). Typický je také u dospívajících dívek a v těhotenství. Tento sekret plní čisticí funkci a ochraňuje poševní výstelku před vysušením, poraněním a infekcí. V intimním životě pak výtok pomáhá při pohlavním styku a na některé muže může dokonce působit vzrušivě díky obsahu feromonů. Tento charakter výtoku návštěvu gynekologa nevyžaduje. Naopak, úplná nepřítomnost poševního výtoku (například po menopauze nebo při stresu) může být nepříjemná. Zapříčiňuje bolesti při pohlavním styku (dyspareunie) a zpravidla vyžaduje speciální léčbu.

 Každá žena s postupem času sama pozná, jaké množství sekretu a jaká konzistence jsou v jejím případě obvyklé.

Přesto část žen i při tomto fyziologickém výtoku přistupuje k nadměrným hygienickým opatřením,  jako jsou výplachy a časté mytí, které mohou narušovat přirozenou mikroflóru. V extrémním případě používají ženy k odstranění běžného výtoku každodenní aplikaci vaginálních tamponů. Ty ale pochvu dále vysušují a ta se brání tím, že tvoří více a více vlhkosti. Takto nepřirozeně vysušené poševní prostředí je také více náchylné k infekcím.

Pokud se výtok stane nadměrným, zbarví se do zelena, zapáchá, pálí, svědí nebo má konsistenci tvarohu, může být známkou zánětlivého onemocnění (infekce pochvy). Takový výtok může být provázen i bolestmi při pohlavním styku, bolestmi břichači pálením při močení. Někdy jde zánět pochvy ruku v ruce se zánětem sliznice močového měchýře. U lehkých stavů může žena jako první opatření vyzkoušet prostředky pro intimní hygienu či probiotika (vaginální i celková). Jestliže výtok a příznaky neustupují, je čas na návštěvu gynekologické ambulance. Váš gynekolog na základě vaginálního vyšetření, určení pH poševního prostředí či pomocí kultivačního vyšetření z pochvy nebo čípku děložního určí příčinu zánětu a zahájí odpovídající léčbu.

 

Kvasinková infekce (mykóza)

Asi nejznámějším zánětem pochvy je tzv. kvasinková infekce (vaginální mykóza, kandidóza), způsobená plísněmi rodu Candida. Až 80% žen se během svého života s tímto typem zánětu potká, často i opakovaně. Kvasinky jsou normální součástí střeva a pochvy. Za určitých podmínek se ale přemnoží a způsobí typické obtíže: hustý tvarohový výtok se svěděním, pálením a zarudnutím zevních rodidel

Příčin vzniku vaginální mykózy je veliké množství a často prakticky není možné pravou příčinu rozpoznat a tím doporučit účinné preventivní opatření proti recidivám. Mezi nejčastější příčiny patří užívání antibiotik či kortikosteroidů, poruchy imunity, stres, cukrovka, nevhodná strava s vysokým obsahem cukrů, hormonální léčba (včetně užívání hormonální antikoncepce) a těhotenství. K rozvoji tohoto zánětu můžete přispět nošením těsného spodního prádla a upnutých kalhot, riziko zvyšuje koupání, delší setrvávání v mokrých plavkách, používání tamponů, vložek, vonných mýdel a sprchových gelů, parfémovaného toaletního papíru. Také vysoká frekvence pohlavního styku přispívá k rozvoji mykózy.

Z výše popsaného se tedy nabízejí některá preventivní opatření. Noste volné prádlo, nejlépe bavlněné, užívejte speciální pH neutrální nebo přírodní prostředky pro intimní hygienu, snažte se o zdravý životní styl, omezte příjem cukrů, vyhýbejte se stresu a vyčerpání. Nestřídejte sexuální partnery a používejte kondom při styku s neznámým protějškem. V případě recidiv je vhodná léčba obou partnerů, aby nedocházelo k tzv. ping-pong efektu. Rozhodně nemůžeme doporučit různé babské rady, jako jsou bylinkové výplachy nebo tampony namočené v jogurtu. Základem léčby jsou různé protiplísňové masti a vaginální tablety, v těžkých případech i celkové užívání antimykotik. Za důležitou součást prevence pak považujeme užívání celkových i vaginálních probiotik.

 

Další nejčastější typy zánětu pochvy

Jestliže se barva poševního sekretu změnila na zelenou či žlutou, může se jednat o smíšenou bakteriální infekci (velmi častá v období po přechodu), nebo můžete být nakažena trichomoniázou (původcem je prvok bičenka poševní). Jedná se o pohlavně přenosnou nemoc. V tomto případě má výtok zelenou nebo šedozelenou barvu, je hladký a zapáchá, někdy se objevuje svědění a pálení rodidel. Tato infekce vyžaduje celkovou léčbu obou partnerů (Entizol, Avrazor).

Častou příčinou výtoku je bakteriální vaginóza (nespecifická vaginóza, vaginální dysmikrobie). Nejde v pravém slova smyslu o infekci, ale spíše o nerovnováhu ve složení vaginální flóry, kdy se na úkor pro pochvu prospěšných bakterií (Lactobacillus) přemnoží zejména tzv. anaerobní bakterie (Gardnerella), nevyžadující pro svou existenci a množení kyslík.  Přemnožení těchto nežádoucích mikroorganizmů vede k hojnému šedozelenému, hladkému, někdy zpěněnému výtoku, který často zapáchá po rybách a představuje pro ženu značný dyskomfort. Příčin tohoto výtoku je opět mnoho, nejvíce k rozvoji přispívá užívání antibiotik, poruchy imunity, nevhodná hygiena a pestrý pohlavní život. Základem léčby je podání antibiotik (nejlépe oběma sexuálním partnerům) a následné preventivní užívání probiotik, které v pochvě pomáhají nastolit kyselé, k infekcím odolné, prostředí.

Samostatnou kapitolou je výtok způsobený chlamydiovou infekcí čípku děložního a vnitřních pohlavních orgánů ženy. Typický je hlenohnisavý výtok, někdy s krvácením po styku, bolestí v podbřišku či teplotou. Jde o relativně častou a závažnou pohlavně přenosnou nemoc, která vyžaduje synchronní antibiotickou terapii obou partnerů a neléčená může způsobit zánět pánevních orgánů a snížení plodnosti. Pro podrobnější informace o tomto onemocnění, stejně jako o kapavce (gonorrhoea), odkazujeme na články v sekci Pohlavní choroby.

Nahoru