Upravit stránku

Endometrioza je nezhoubné onemocnění postihující především ženy v reprodukčním věku, přičemž maximum postižených je mezi 20.-30. rokem života. V literatuře však bylo onemocnění vzácně popsáno i u pacientek z řad dětí či po menopauze. Jméno nemoci je odvozeno od latinského slova endometrium, jež označuje výstelku dutiny děložní, která pravidelně v měsíčních intervalech dorůstá a odlučuje se během menstruačního cyklu ženy. Při endometrioze se buňky děložní výstelky nacházejí mimo dutinu děložní na různých místech v ženském těle, nejčastěji v malé pánvi. Většinou jsou postiženy děloha (adenomyoza), vejcovod , vaječník (endometriom, neboli endometriozní cysta, která bývá často pro svůj obsah hnědé tekutiny označována jako čokoládová cysta), pánevní pobřišnice, přepážka mezi pochvou a konečníkem (rektovaginální septum), ale vyskytovat se vzácněji může i v močovém  měchýři, ve střevě, v jizvách různě umístěných po těle, atd. Pokud je endometrioza v dutině břišní rozsáhlá, způsobuje srůsty, které omezují pohyblivost vejcovodu, popřípadě ho mohou trvale uzavřít a způsobit tak neplodnost postižené ženy.

Přesná příčina vzniku endometriozy není zatím známa. Na jejím vzniku se podílí hned několik faktorů - faktor genetický, imunologický a hormonální. Existuje celá řada klasifikací tohoto onemocnění. V dnešní době je nejčastěji užívaným klasifikačním systémem Klasifikace  podle Americké společnosti pro plodnost, která rozděluje endometriozu do 4 stupňů - minimální, lehká, střední a těžká - podle rozsahu přerůstání endometria a podle stupně jizevnatých změn a srůstů.

  Některé pacientky i přes rozsáhlé postižení endometriozou mohou být zcela bez příznaků. Naopak mohou i mírná stadia onemocnění působit ženě značné obtíže.

Příznaky onemocnění se liší především v zá­vislosti na umístění ložisek, neplatí však obvykle závislost na jejich velikosti a na stadiu onemocnění. Mezi typické stesky ženy s endometriozou patří bolestv podbřišku či kříži, bolestivý pohlavní styk, bolestivá menstruace, která je často silná a delší, častým příznakem endometriozy je neplodnost (udává se, že až 50% neplodných žen trpí endometriozou). Jednoznačnou příčinou neplodnosti jsou rozsáhlé srůsty v malé pánvi. Tyto zabraňují uvolnění vajíčka z va­ječníků, brání vejcovodům v jejich pohybu anebo mohou vejcovod uzavřít a tak znemožnit posun vajíčka do děložní dutiny. Neplodnost však mohou jinými (zejména imunologickými) mechanismy způsobovat i časnější stadia endometriozy bez srůstů v dutině břišní.

Pokud trpíte příznaky typickými pro toto onemocnění (dlouhodobými bolestmi v podbřišku, silnou a bolestivou menstruací či problémy s plodností), navštivte vašeho obvodního gynekologa, který Vás podrobně vyšetří. Pokud vysloví podezření na endometriozu, objedná Vás na laparoskopické vyšetření. Laparoskopie je miniinvazivní operační zákrok, při kterém se po nafouknutí dutiny břišní pomocí CO2 používají miniaturní videokamery a nástroje, které se zavádějí pomocí tzv. trokarů. Během laparoskopického vyšetření je určen rozsah postižení a případně jsou odebrány vzorky na histologické vyšetření, které potvrdí diagnózu.

V případě, že laparoskopie potvrdí nález en­dometriozy, přichází na řadu léčba. Ta může být v podstatě dvojí – medikamentózní (pomocí léků) nebo chirurgická. Léčebný postup je zcela individuální, je třeba respektovat především obtíže, které pacientka má, věk a zdravotní stav. V případě medikamentózní léčby je na prvním místě dnes velmi šetrná hormonální léčba specifickými gestageny (dienogest), které zabraňují dalšímu růstu endometroidních ložisek. Jako alternativu je možné využít také aplikaci GnRH agonistů, které dočasně zablokují činnost podvěsku mozkového a tím také činnost vaječníků. Další možností je podávání hormonální antikoncepce, která je velmi dobrou prevencí vzniku a vývoje endometriozy a dále také v těle snižuje tvorbu látek, které zodpovídají za vnímání bolesti. Přínosem může být rehabilitace a psychoterapie.

Chirurgická léčba užívá do dutiny břišní především laparoskopický přístup (viz výše). V ojedinělých, velmi rozsáhlých případech, je nutno proniknout do dutiny břišní  řezem (laparotomie). Chirurgická léčba spočívá v odstranění ložisek endometriozy, cyst a srůstů, které jsou pro endometriozu charakteristické. V některých případech je nutná i mezioborová spolupráce s chirurgy  či urology - např. endometrioza střev či močových cest. Výsledky léčby jsou velmi dobré - ústup bolestí nebo jejich podstatné snížení dosahuje přes 80 % žen. V souvislosti s neplodností je dosažení těhotenství podmíněno také ostatními faktory neplodnosti, se kterými se endometrioza kombinuje. Léčba endometriozy je dlouhodobá a v některých případech se musí i opakovat.

Nahoru