Užívání léků během těhotenství přestavuje pro těhotnou ženu často stresovou situaci, která je spojena s řadou otázek a obav. Obecně platí pravidlo, že v těhotenství je třeba vždy zvážit poměr mezi prospěšností a rizikem, které daný lék představuje pro matku i plod. Přitom samo těhotenství přináší mnohé specifické obtíže jako jsou nevolnost, zvracení, nadýmání, pálení žáhy, zácpa, křeče v lýtkách nebo hemeroidy. Současně žena často řeší, jaké léky může užít při běžném onemocnění jako je nachlazení, průjem apod.
Obecně platí, že zdraví matky je prioritou. Neléčená nemoc matky sama o sobě představuje často větší ohrožení pro plod než příslušná léčba, je-li správě nastavená.
Například vysoká horečka ohrožuje plod více nežli podání většiny léků na její sražení, stejně tak astmatický záchvat představuje větší riziko pro plod nežli většina léků na astma.
Účinnost léků v těhotenství je ovlivněna mnoha faktory jako je snížené vstřebávání léků z trávícího traktu při zácpě, navýšení objemu cirkulující krve a vlivem zvýšeného prokrvení ledvin také zrychlená eliminace léku z organismu. Proto se často potřeba léků v graviditě spíše zvyšuje. Placenta nepředstavuje pro většinu léků významnou bariéru.
Z hlediska stupně rizika pro plod se léky řadí do 5 kategorií. Velké množství léků má v příbalovém letáku různá nekonkrétní upozornění a varování ohledně užívání v těhotenství, která mohou těhotnou ženu vyděsit. Rizika bývají přeceňována proti prospěchu léčby. Hlavním důvodem často alibistických formulací je fakt, že daný lék nemá provedenou nákladnou studii o vlivu účinné látky na plod. Měli bychom si uvědomit, že skupina léků majících prokazatelně škodlivý efekt v těhotenství není velká.
Nejkritičtějším obdobím z hlediska podávání léků přestavuje I.trimestr, v období od 17. do 30. dne po oplození platí pravidlo „vše, nebo nic“. To znamená, že v případě nepříznivého účinku léku embryo buď zanikne, nebo se vyvíjí dál zcela normálně. Teratogenní (vrozené vady vyvolávající) účinek léku se může projevit nejčastěji v období organogeneze (založení a vývoj jednotlivých orgánů), které trvá až do 90. dne těhotenství. Zbylé 2 trimestry představují výrazně menší riziko, poslední měsíc gravidity a zejména období kolem porodu však opět vyžaduje pozornost – některé léky, které si novorozenec „přenese“ do života od matky, není schopen z organizmu vyloučit s ohledem na snížené funkce jeho jater a ledvin.
Léky vhodné v těhotenství při nejčastějších obtížích
- Proti zvracení: základem léčby by měl být lék zvaný Degan, Cerucal, popřípadě Torecan.
- Proti pálení žáhy: je možné podávat Maalox, Anacid, který lze užívat i v době kojení. Další volbou je Helicid 10, popřípadě Ulcosan. Oba tlumí produkci kyseliny solné v žaludku.
- Při horečce a bolesti: bezpečné je jednorázové podání Paralenu, Indometacinu či Ibalginu, popřípadě Novalginu. Ze skupiny spasmolytik lze v těhoteství podávat No-spa a Buscopan. Jednorázové podání Acylpyrinu 500 mg je také možné.
- Proti průjmu a zácpě: projímadla Lactulosa (Duphalac), Regulax či glycerinové čípky se mohou užívat po celou dobu těhotenství. Imodium proti průjmu je také bezpečný v těhotenství i v době kojení a je volně prodejný. Stejně tak carbo adsorbens (černé uhlí).
- Při kašli: lékem první volby je Robitussin antitussicum (tlumí kašel), kromě I.trimestru také Tussin, z léků uvolňujících hlen je možné podat Mucosolvan, Stoptussin a Sinecod by také neměly být užívány v prvním trimestru gravidity. Při výrazném suchém kašli je lze podat v druhém a třetím trimestru.
- Proti rýmě: léky (kapky, sprej) uvolňující nosní průchodnost (Nasivin, Olynt, Otrivin, Muconasal) mohou být v těhotenství při správném dávkování užívány.
- Při nervozitě a strachu (anxiolytika): lékem první volby ke Guajacuran, jednorázově neškodí Oxazepam či Diazepam ze skupiny benzodiazepinů.
- Hypertenze: na prvním místě Dopegyt, možné je podání Cordipinu ze skupiny tzv.blokátorů kalciových kanálů a Vasocardinu, Betalocu či Labetalolu ze skupiny beta-blokátorů .
- Antibiotika obecně: bezpečný je Penicilin a většina další penicilinových antibiotik, cefalosporiny, makrolidy (Azithromycin, Erythromycin). Dle posledních studií lze podat i metronidazol (Entizol, Klion-D vaginální tablety). Při uroinfekci lze podat Macmiror, Furantoin (s výjimkou období kolem porodu).
- Mykóza: bezpečné je vaginální podání Pimafucinu, Clotrimazolu, Macmiroru.
- Alergie, astma: bezpečný je Fenistil, Tavegyl, Dithiaden, na astma glukokortikoidy (dexametazon, betametazon), většina tzv.inhalátorů (turbohalerů).
Hlavní zásady pro podávání léků v těhotenství
V případě dlouhodobého užívání léků informovat o záměru početí svého ošetřujícího lékaře již předem.
Při podezření na graviditu co nejdříve informovat všechny lékaře, kteří řídí momentální medikamentózní léčbu.
Nevysazovat léky, jež žena dlouhodobě užívá (léčba se však často upravuje po poradě s ošetřujícím lékařem příslušné odbornosti).
V případě akutního onemocnění v průběhu gravidity volit jen ty léky, jejichž podání je nezbytně nutné.
Největší opatrnosti je třeba v I.trimestru těhotenství a v období těsně před porodem.
Volí se nejkratší dávkovací schéma a nejnižší účinná dávka.
Všechny volně prodejné léky v těhotenství by žena měla nasadit po konzultaci s lékařem.
Samostatnou kapitolou je pak užívání léků během kojení. Do mléka přechází výrazně menší množství léků, než prochází placentou, přesto je doporučeno užívat léky nejlépe před nejdelším spánkem dítěte, přednost dostává lokální aplikace léčiv před celkovým podáním.